Tak - to jsem já,
dokonale rezavá,
ani velká,
ani malá
Je mi patnáct roků, zanedlouho ( v květnu 14.) to už bude šestnáct a abych pravdu řekla - to to letí, pamatuju si když jsem ještě chodila na základku. Ta léta slavná nebyla, tak proč je zmiňovat, teď mám důležitější věci na práci ! Musím vám povědět co jste to právě uzřeli za zjev. Dobře tedy, to jsem já, Dominika Vodová, žákyně gymnázia v takovém tom zapadákově - říká se mu Brno. Že ho znáte ? NEVĚŘÍM, vy musíte být chytří!
Uvádím své skutečné jméno jen neboť jsem za celý svůj život neobdržela žádné přezdívky, což je velmi smutné, protože jsem vždy nějakou chtěla, uroňme tedy slzu a držme minutu ticha - ále co, tu minutu vynecháme a slzy taky nepotečou proudem, zas taková tragédie to není !
Co mám ráda ? Miluji umění, čtení knih, jejich psaní, vytváření básniček a vycházky do čajovny mimo to i čaj Dáta Masala, na který mě naladili mí báječní kamarádi Taychi a Benjamínek. Další věcí které spadají do kategorie "miluji" jsou hudba a fotografování (což je vtipné, když na to prakticky nemám vybavení - ne ten foťák na fotce můj opravdu není !) mimo jiné ráda zpívám, ale některým to leze krkem, tak zpívám jen když opravdu potřebuji a moc chci. Mezi mé záliby patří angličtina a chemie, mohla bych tu povídat kolik toho mám ráda dlouho, ale někdy stačí jen málo, co myslíte ? Však se o mě dozvíte víc - časem.
Život mě naučil že ať už je tu jarní tráva, nebo podzimní listí , já se budu měnit, budou mě měnit lidé v okolí a tento blog zakládám převážně proto, abych se možná za rok nebo dva koukla, jak jsem vlastně psala, co jsem byla za hňupa a v neposlední řadě, abych porovnala mé chabé umělecké výtvory teď a možná - za pár let.
( Mimochodem abychom si rozuměli - Já jsem já a moje chyby jsou moje chyby, čárky mi chybí no a co, je to moje rodina, nezabíjejte mou rodinu, já mám svoje chybičky ráda, jsou to moje nezbedný holčičky. :) )
,,Je ztracený každý den našeho života, kdy jsme se nezasmáli"
Žádné komentáře:
Okomentovat